Kromě vybírání kočáru věnuju stále víc a víc času plánování akce kulový blesk, při které nás bude čekat malování, stěhování nábytku i dokupovaní pár maličkostí jako je třeba postýlka.
Pro začátek vůbec neřešíme dětský pokojíček, ale jen spací koutek, který bude, jak je tak zvykem, v ložnici. A protože inspirace není nikdy dost, neustále prolézám weby s nábytkem, doplňky, dekoracemi, látkami, barvami i Pinterest.
Hrozně to letí! Po každém ultrazvuku si říkám, že se toho dalšího snad nedočkám, ale nakonec mám v diáři založený další obrázek prcka dřív, než se vynadívám na ten předchozí. I když tentokrát to bude asi trochu jinak. Při pondělní kontrole byla Fazole hlavou dolů a válela sudy, takže tu nejaktuálnější rozmazanou fotku si za rámeček určitě nedám.
Vůbec netuším, jestli jsou tato vozítka kvalitní nebo bezpečná, ale rozhodně jde o kočárky, které nepřehlédnete! Anglická firma Cosatto totiž nevyrábí jediný umírněný nebo nudný kousek. A i když jsem milovník jednoduchosti, tak jsem si je zamilovala.
To, zda se narodí raubíř nebo princezna, zajímá každého na celém mém těhotenství nejvíc. Spousta lidí se mě ptá, na co se cítím, co si myslím a co bych si přála. A moje odpověď zní vždy stejně: ,,Nevím.“
Je to zhruba 10 týdnu od doby, kdy jsem si dala několik osobních těhotenských cílů:
Jen z toho názvu mám vyrážku. I když samozřejmě chápu, že nějak se to pojmenovávat musí. A teď už rozumím i tomu, proč je potřeba nějakou podobnou aktivitu provozovat.
Měla jsem v plánu napsat článek o tom, jak jsem si užila víkend u našich na vesnici, co všechno jsem snědla a jak skvěle jsem si odpočinula. To by mi ovšem nesměly ten vytoužený relax překazit bolesti zad. Vůbec nechápu, jak to vzniklo. Z ničeho nic mě naprosto ochromila bolest v kříži nebo možná spíš až v oblasti kostrče. Těžko vlastně říct, kde přesně to bolí. Malé jehličky mi totiž vystřelují do všech stran.
Pokud žena nebo někdo v jejím okolí otěhotní, zpravidla skončí koukání po mužích a začne nenápadné studování kočárků. Důkazem je i moje mamka, která mi zrovna nedávno napsala esemesku: ,,Tak ti pěkně děkuju! Díky tobě už nestíhám koukat po chlapech, protože musím sledovat kočáry!“
Většinu holek, které jsou těhotné poprvé, strhne vlna stresu a nadšení. A přesně proto často včas nezareagují na rady a tipy zkušenějších žen, které jim hustí do hlavy, co všechno je načase udělat. Já jsem naštěstí měla 100x denně na drátě svojí mamku, která mi nedala nejmenší prostor pro jakékoliv zaváhání 😀
A i když jsem na ní byla před pár týdny neskutečně protivná, tak teď jsem jí nejvíc vděčná! Díky ní mi totiž nic důležitého neuniklo. Pokud ale patříte mezi tvrdohlavé jedince, kteří si ani tu sebelépe myšlenou radu nevezmou k srdci, nebo nemáte v okolí nikoho, kdo by vám poradil, tak si přečtěte desatero věcí, na které je podle mě dobré na začátku těhotenství myslet.
V článku #pregnant: První pocity, testy a ultrazvuk jsem se rozepsala pouze o dosavadních zkušenostech s lékařskou péčí a o strachu o Fazoli. K řešení finanční situace ani obav ze školy jsem se nedostala. Protože mi ale přišlo několik stížností na neúplnost článku, tak tady je tedy pokračování…