Porod: Očekávání a plány

O trendy v porodnictví ani o porodní plány se nezajímám. A vlastně jsem ani neměla v plánu psát nějaký příspěvek o porodu, dokud si ho neprožiju a nebudu mít nějaké vlastní zkušenosti.

Po tom, co jsem si však v rámci intenzivního flákání u rodičů na zahradě v červnovém čísle Harper’s Bazaaru přečetla příběhy Soni Kolmanové, která prožila dva různé porody, jsem nad tím vším začala přemýšlet. A protože jsem si nedokázala utřídit myšlenky, rozhodla jsem se to hodit ,,na papír“.

Pokud čtete můj blog pravidelně, tak víte, že nejsem zrovna prototyp ,,těhulky“ (jak já to slovo nesnáším!), která jde naproti všem různým kurzům, striktně dodržuje všechna pravidla a zákazy a chodí na těhu jógu.

Tím se ale samozřejmě nechci nikoho dotknout! Každému vyhovuje něco jiného a já jsem prostě a jednoduše nejspokojenější ve chvílích, kdy ten rostoucí pupek moc neřeším. A právě proto jsme se s partnerem rozhodli vykašlat se na nějaké předporodní kurzy a školení a nechat všemu volný průběh.

No a s tím souvisí i téma porod. Něco málo jsem si o tom všem zjišťovala v době, kdy jsem si musela vybrat porodnici, kde se zaregistruju. Volba padla na pražského Apolináře. Před dvanácti týdny, kdy to bylo aktuální, bych vám vyjmenovala 1000 důvodů, proč chci rodit zrovna tam, ale dneska už nedám dohromady snad žádný. Možná jen ten, že mi přijde super, že je to skoro přímo na I. P. Pavlova, takže za mnou budou ochotně jezdit návštěvy 😀

To, jak vypadají porodní boxy, jestli mají masážní vany a po kolika jsou pokoje, je totiž ve finále úplně jedno. A to hlavně proto, že to mám v hlavě nastavené tak, že porod musím jen přežít. Moc se těším, až bude náš mini kluk mezi námi, ale to, jak ho porodím, jednoduše není v mých rukou.

Samozřejmě bych si jako každá těhotná žena přála, aby to bylo přirozené, rychlé, bezbolestné, bez nastřihnutí a bez komplikací. Ale tak to podle mě prostě nefunguje.

Moc si přeju také to, abych narazila na milé lidi, které se o mě budou starat. Na druhou stranu chápu, že i porodní asistentka je jen člověk, a pokud se pohádá s manželem nebo bude mít jednoduše den blbec, tak jí porod ten den sté pacientky nebude nijak moc vzrušovat. Navíc ani já nebudu ve chvílích, kdy mě něco bude bolet, zrovna přelíbezná 😀

Ve finále tak nezáleží na ničem jiném, než abychom to s maličkým ve zdraví zvládli a mohli po pár dnech domů. Ideálně společně s klukem. Ale jelikož se Slavia dostala do pohárů, je dost možné, že bude budoucí fotřík zrovna v době porodu někde na plotě hulákat a fandit jedenácti bláznům pobíhajícím po fotbalovém hřišti v sešívaných dresech 😀

A stejně tak je možné i to, že se ze mě po pár kontrakcích stane šílená bestie, která bude remcat, vyvádět, pérovat sestřičky i doktory a vyhrožovat podpisem reversu. Kdo ví! Porod prostě nejde naplánovat. A basta! 🙂

Nebo máte jinou zkušenost? Budu ráda, když mi o tom také napíšete!

 

S láskou,

Karolína

 

 

 

 

Mohlo by se vám také líbit:

12 komentářů

  1. Jestli chcete přirozený porod, doporučuji mít asertivní a nekompromisní vlastní dulu či lépe porodní asistentku, která vám vysvětlí podstatu zákroku jejich žádoucí a nežádoucí účinky a rozhodnout se opravdu s maximem informaci. Pravda v porodnicích je ta, že není čas a porodnici chtějí mít rychle odrozeno, takže urychlují, protrhavaji vak blan, bohužel Apolinář má mega vysoké číslo epiziotomiim (60%, dle who je norma 10%). NNejdůležitější u porodu je trpělivost, nespěchát a případne zákroky využívat fakt v urgenci. Who také mluví o kaskádě intervenci(urychlují oxytocin z pleziru, způsobí to větší bolest, žena záda analgetika, dostane př nalbuphin, to způsobí plodu potíže s kyslíkem a je vymalováno.) .. PA je také schopna hlídat monitor miminka a říkat jak je na tom mimco. …pravda je ta, že se v porodnicích lze a manipuluje se strachem maminek ve stylu přeci byste neohrozila miminko. Bohužel jsem studentka PA, a u několika desítek porodu byla a u neinformovaných a neasertivnich maminek takový průběh byl běžný. Coz samozřejmě sebou nese ztížené možnosti se o miminko starat, dobře nastartovat kojení a celkově vztah z prckem.

  2. No já teda rodila dvakrát a podle sebe…představa že budu pasivní a odevzdám se jak ovce do péče zdravotníku s vírou, že oni ví vše nejlépe, mi nahání hrůzu…to samé že bych se nezajímala o to, co se při porodu děje a jak to probíhá…jsem z Ostravy- 3 velké porodnice…a rodila jsem v Krnově ( 1,5hod.cesty) kde podporují přirozený porod- nezasahuj, neurychlují, nenabízí nic na tlumení bolestí…zastávám názor, ze je velice důležité, to jakým způsobem se dítě narodí…a já byla moc spokojena a porod jde nepřežila, ale byl pro mne pěkným zážitkem ( neříkám ze to nebolelo )….každá na to asi máme jiný názor…jo a z Prahy se jezdí přirozeně rodit do Vrchlabí, kdyby ses chtěla zajímat a vygoogli ještě heslo bonding…přeji ať vše dobře dopadne

  3. Nevědomost hříchu nečiní se říká. Ale taky se říká informovanému štěstí přeje. Takže jít k porodu do nemocnice s tím, že to není v mých rukách, je něco jako free pass na komplikace a akutního císaře pro tíseň plodu.

    Pro porodní asistenky a doktory jste jenom průměrné číslo – nic o vás nebudou vědět, nic o tom, jak probíhalo těhotenství, jak snášíš bolest, co ti pomáhá se uklidnit a koncentrovat, jestli ti pomůže, aby na tebe někdo houknul, nebo naopak to je to, co tě úplně zažene do kouta a všechno se zastaví… Oni si odbudou svojí rutinku, dostanou to dítě z matky ven (nakonec nějak vždycky) a tím jejich práce končí. A protože nemáme v ČR žádnou návaznou péči o ženy po porodu, propustí matku ve špatném psychickém stavu domů, s plačícím dítětem, které se špatně přisává, málo přibírá (matku důkladně během pobytu vážení vystresují, aby náhodou to mlíko nešlo moc snadno). Poporodní deprese s ženou nikdo neřeší. A tak místo, aby se po porodu sžívala s dítětem, učila se mu rozumět a ladila se na něho, aby mohla plnit jeho potřeby (což je její úkol pro ten čas), bude plakat, dítě bude plakat a muž si prodlouží pracovní dobu, aby to nemusel poslouchat, protože si s tím nebude vědět rady. Postupně to nějak přejde a zůstane jenom divný pocit (případně pocit, že žádné další dítě už nikdy nechci), dítě se naučí spát v postýlce, přestane plakat, protože se kroucením hlavičky ze strany na stranu v té postýlce naučí uklidňovat i bez matky, sunar zachrání výživu.
    A přitom by stačilo se předem jen trochu zajímat o porod a hodně se zajímat o tom, co se děje po porodu – to je totiž mnohem mnohem důležitější. Až tě pustí domů, zůstaneš ve vakuu péče – pediatr si řeší jen váhové přírůstky mimina podle tabulek (což může být dost stresující a pro nemálo maminek to znamená konec kojení), ale ženu neřeší nikdo. Její psychický stav, pomoc s péčí o její tělo a pomoc s péčí o dítě – nikde nic. Vzduchoprázdno.
    Proto se milionkrát vyplatí vědět předem. Připraveným štěstí přeje.

    (jo, a psát, že porody doma jsou nezodpovědné a riskantní, když sis o porodech nic nepřečetla, nic o tom nevíš, to je legrační. Navíc – i porod v porodnici může být pod kontrolou ženy a bezpečný. Ale žena, a zejména její doprovod, musí být informovaný a musí dokázat být zdravotníkům partnerem v diskusi. To znamená dost si toho nastudovat i o lécích podávaných při porodu, o polohách při porodu – které pomáhají a které naopak porod nejspíš zbrzdí a dostanou dítě do tísně, o tom, proč je tak důležitý dlouhý nepřerušovaný kontakt matka-dítě po porodu, ideálně kůže na kůži pro nastartování kojení a hormonálních procesů na klidné šestinedělí… Není jenom porod doma a na druhé straně nechat se odrodit zdravotníky. Je spousta mezipoloh, ale vyžaduje to být informovaný. A plánovaný porod doma vyžaduje setsakra dobrou informační přípravu 😀 )

  4. Urychlit, zpomalit, klesají ozvy…zachránit. To, co podělali. České porodnictví je horor.
    Protože jsem zodpovědná nejen za sebe, ale i své děti, tak jsem rodila doma (i když domporod není pro každou).
    153 cm, v době porodu 56 kg, asi. Dítě cca. 3500 gr, rodila jsem nakonec sama, bylo to rychlé. A bez nástřihu!

  5. Asi ťa sklamem, ale asi je to všade rovnako. Na papieri ti posľubujú hory doly, môžeš rodiť ako chceš a podobne, a ono nič. Urobia si po svojom a ešte povedia, že by si to inak nezvládla. Ono, asi preto sa tak rozmohol boom domácich pôrodov, kde si žena odrodí ako chce. Ale budem ti držaťpalce, aby tebe to vyšlo ako si želáš. Mne to teda nevyšlo vôbec

    1. Děkuju za komentář, Ali. Tak trochu s tím, že to bude podle asistentek a doktorů, počítám. Ale stále si říkám, že jsou to odborníci, tak snad by nedělali žádné blbosti 😀 A je pravda, že domácích porodů je stále víc a víc, ale já bych se bála. Přijde mi to trošku nezodpovědné a riskantní.

      Moc děkuju za držení palců, bude to potřeba 🙂

      1. Nezodpovene a riskantni… Jak se to veme. Pri porodu v porodnici predavas zodpovednost na zdravotniky. Kdyz si proctes zkusenosti zen, ktere vybraly domaci porod, je to ve vetsine pripadu pro to, ze nezodpovedne a riskantni jim prislo rodit v porodnici – protoze nemuzes dopredu vedet, na jakou smenu narazis, co s tebou budou delat, jestli te nechaji rodit nebo te budou chtit porodit. Porod je hrozne dulezity zacatek a je skoda si ho nechat vzit.

      2. Proc vam domaci porod prijde nezodpovedny?..myslite te ty zeny ktere chcou rodit doma ze se pro to rozhodnou jen tak?ze dne na den?..k domacimu porodu musi byt zena pripravena a sama k nemu musi dospet.takze podle me je to velika zodpovednost protoze zena vi co dela a do ceho jde..vy pisete ze si nic nezjuatujete.porodni plany a trendy vas nezajimaji..rodite vy a ne doktor..uvedomte se

  6. Já to měla úplně stejně. Až na ten předporodní kurz. Na ten jsme šli a můžu vřele doporučit Chůvičku Pomad (tak se jmenují – tip z Motola). Vedou to porodní asistentky a jsou strašně vtipný, ale hlavně zkušený. Např. info k porodech bylo k nezaplacení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *