#pregnant: 9. měsíc aneb Blíží se finále

Těhotenství je asi to vůbec nejpodivnější, co jsem za těch 23 let, co jsem na světě, zažila. Nové vjemy, zážitky, pocity, přívaly zodpovědnosti, strachu, bezmoci, štěstí i lásky se střídaly jako na běžícím páse a mě ani mé nejbližší to rozhodně nenechávalo v klidu.

A těžko říct, kam až to vygraduje. Velké finále, porod, mám totiž stále před sebou. A to i přes to, že právě dneska, 29. srpna, mám termín.

Vyzkoušela jsem snad všechny babské rady, podle kterých bych měla porodit v podstatě ve chvíli, kdy si zamanu, ale z nějakého důvodu nic nezabralo. Těžko říct, jestli to je o načasování, provedení, nebo to u žen, kterým některá z činností údajně vedoucích k vyvolání porodu vážně pomohla, byla jen náhoda,…

Nikoho od toho však absolutně neodrazuju. Když nic, tak je to docela zábava, adrenalin a příjemné odreagování na nudné mateřské. Vyzkoušela jsem maliníkový čaj, alkohol, zázvor, skořici, horkou vanu, horkou sprchu, sex, poctivý úklid celého bytu (vytírání na kolenou), krátké i dlouhé procházky, prožila jsem si dny, kdy se měnilo počasí, kdy se měnil tlak, kdy byly bouřky. A co z toho? Ani ň! Stále jsme se Sebastiánem 2v1.

Ale vem to čert. Těch pár dní už dáme. Jen teda upřímně doufám, že se to celé rozjede samo, spontánně a nebudeme muset porod nijak plánovat a uměle vyvolávat. Za prvé bych sebe ani kluka nechtěla připravit o to dobrodružství (já vím, asi si to trochu maluju, ale prostě věřím, že v našem podání to bude sranda) a za druhé se mi všechny ty vyvolávací tabletky a infuze s léky nelíbí.

Joo, a abych nezapomněla! V některém z posledních příspěvků jsem vám psala, že jsem se na chytrých internetech dočetla, že těhotenská cukrovka (bez nutnosti aplikace inzulínu) a Leidenská mutace (porucha srážlivosti krve) jsou důvodem k vyvolání porodu maximálně v termínu. A víte co? Je to blaf 🙂 Já trpím na obojí a v nemocnici to vůbec neřeší. Zachází se mnou jako s úplně zdravou budoucí matkou. Jsem z toho sice lehce nervózní, protože jsem už x týdnů nebyla ani na ultrazvuku, chodím jen na monitor, ale na druhou stranu mě to utvrdilo v tom, že se prostě nevyplatí číst žádné diskuze ani rádoby odborné články na všech možných baby webech.

Takže jestli vám můžu dát jednu radu, tak se vykašlete na googlování každého píchnutí, zabolení nebo divnopocitu a raději zvedněte telefon a rovnou zavolejte svému gynekologovi nebo si před návštěvou poradny sepište, co vás zajímá a ptejte se, ptejte se, ptejte se! Ať si o vás doktoři myslí klidně to nejhorší. Hlavně, že vy budete mít odpovědi a budete v klidu! Já xkrát udělala tu chybu, že jsem se nechala vypoklonkovat z ordinace bez dostatku informací a můžu vám říct, že těch několik týdnů do další kontroly bylo sakra dlouhých…

Pac a pusu,

Karolína

P.S. Budu moc ráda, když mi napíšete, jaké byly vaše poslední dny ve stavu 2v1 🙂 Nebo třeba to, kde „to“ na vás přišlo…

 

 

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *