Problém s komunikací aneb Jak se ze mě stává asociál?!

Komunikace. Věc, bez které se soužití více lidských bytostí neobejde. Většinou je to pro mě radost. Troufám se říct, že i díky odvaze mluvit vždy a o všem nám to například tak dobře klape s klukem. Ale čím lépe mi jde tlachání na domácí půdě, tím hůř se mi poslední dobou daří mimo moje teritorium.

Myslím, že se tomu říká small talk. Zdvořilé fráze, rozhovory o ničem a hledání hranice, co se hodí vyprávět a co už by mělo být jen pro uši našich nejbližších. To mi nejde.

Určitý zlom by se dal datovat do doby, kdy se narodil Sebastián. Nebo možná dokonce až do období těhotenství. Ze všech stran jsem slýchala příběhy, které pojednávaly o těhotných ženách a čerstvých rodičích, kteří své okolí otravovali baby tématikou tak moc, až se s nimi vlastně nikdo nechtěl vídat. Proto jsem se na otázky týkající se porodu a miminka vždy snažila odpovídat velmi stroze. Možná vlastně až příliš stroze.

S odstupem času si uvědomuji, že jsem mohla působit jako matka, která se na dítě vlastně ani netěší, nebo jako netykavka, která si přehnaně brání své soukromí. Což je samozřejmě nesmysl. Na blogu i na sociálních sítích na sebe prásknu i to, co nikoho nezajímá, ale mám tu jistotu toho, že pokud budou někoho mé výlevy otravovat, klikne na “unfollow” a je hotovo. Kdežto při rozhovoru z očí do očí jen málo kdo dokáže říct: ,,Stačilo! To, jestli už prcek chodí okolo nábytku nikoho nezajímá.”

Každopádně mi to zůstalo. A tím myslím neschopnost i neochotu klábosit s kdekým o ničem. Když jsem ve skupině lidí, které vídám jen příležitostně, tak jedu na autopilota. Často sice vypadám jako úplný blbec, který nechápe ironii a nemá na nic vlastní názor, protože většinou začnu vnímat obsah vět až v momentě, kdy už je pozdě. Ale nakonec je mi to asi docela lhostejné. Díky mému filtru mám čistou hlavu a netrápí mě výčitky, že jsem vyžvanila i to, co sama nevím.

A co vy a komunikace? Baví vám zdvořilé hovory o ničem nebo jste tak trochu asociální jako já? A ne, že mě v tom necháte! Koukejte mi napsat sem nebo na FB, ať vím, že v tom nejsem sama 😀

Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *