První signály

To, že se něco děje, jsem poznala na konci prosince 2015 na horách. Běžně jde o těžce kalící týden. Je to prostě jedna velká horská diskotéka – svařáky, vodka, koulování, bobování. Letos to ale bylo jinak! Prvních pár dní jsem se snažila držet tempo a exovat drinky a piva stejně jako ostatní, ale dost rychle mi docházely síly. Mojí nejoblíbenější aktivitou byl spánek a dokonce ani hlad mě nedokázal vytáhnout z postele.

Na závěr pobytu přišel Silvestr a já šla hned, jak to bylo alespoň trochu společensky přijatelné, spát. Už půl hodiny po půlnoci jsem byla spokojeně uvelebená v posteli. Nemohla jsem se ale zbavit pocitu, že je něco špatně nebo jinak. Navíc jsem moc dobře věděla, že menstruace se jaksi nedostavila a moje prsa byla už několik dní za trest. Takovou bolest jsem dlouho nezažila.

A tak jsme s přítelem narazili na téma ,,Dítě”.

Je třeba říct, že to pro nás rozhodně nebylo žádné tabu. Budu sice na dnešní dobu hodně mladá máma, ale mám z toho obrovskou radost! Už několik let mě totiž provází zdravotní komplikace, které by mohly velmi snadno snížit mou plodnost. A proto to bereme jako největší dar a výzvu.

Ale zpět k tématu! Po návratu jsem zavítala do lékárny, v koupelně se chvilku vyděšeně koukala na pozitivní těhotenské testy a pak už mě čekalo jediné. Rozdýchat to, sdělit to budoucímu fotříkovi, budoucím prarodičům a popřemýšlet, co bude dál

Mohlo by se vám také líbit:

2 komentáře

    1. Krásný den, Míšo. Moc děkuju za tvůj komentář. Jsem neskutečně ráda, že se ti blog líbí 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *