Rychlý baby update o jídle, spaní, zubech i dalších pokrocích

Dlouho jsem se neozvala a věřte, že mě to mrzí, ale jelikož jsem se vrátila do práce a ještě ke všemu musím smolit bakalářku, tak na další ťukání do klávesnice nezbývá čas. Ale alespoň o pár novinek z baby světa se s vámi chci podělit…

Sebastiánovi bude v sobotu 4. března šest měsíců a můžu vám říct, poslední týdny jsou vážně výživný. Jěště zhruba před měsíce jsme měli zajetý docela fajn režim a pomalu, ale jistě, jsem se začínala cítit jistá v kramflecích. Z ničeho nic však přišlo hned několik otoček o 180 stupňů.

  1. nekojím. Možná jste se na mém Instagramu dočetli, že Sebík podle naší paní doktorky přestal asi v 15. týdnu vzorně přibírat. Neříkám, že by to byla nějaká krizovka, to vůbec, je to pořád kus chlapa, ale týdenní přírůstky byly tak nějak na hraně. Ve čtyřech měsích asi 100 g týdně, což jsme se snažili vyřešit stylem kojení plus v poledne příkrm. Nestačila jsem koukat, jak mrňous ty skleničky baštil. Mrkev, brambory, pastiňák, dýni, batáty, lososa, králíka, hovězí, krůtí, prostě všechno. Jediné, co mu moc nejelo, byla kaše s kuřetem a kukuřicí, což ale chápu, protože se dost podobalo lepidlu. Po měsíci vzorného přikrmování jsme se „díky“ šílenému zvracení ocitli znovu v ordinaci, kde jsem se dozvěděla, že ze 100 g týdně jsme asi na 80 g. Ok, takže příkrmy evidentně nefungují. Tak tedy zkusíme přidat odpolední kaši. Ta měla bohužel úspěch jen nárazově, takže jsme nakonec skončili u příkrmu k obědu, místo svačin kaši nebo kojení, snídani a večeři jsem řešila umělým mlékem z lahve a v noci opět kojení. To ale samozřejmě nebyl dlouhodobě udržitelný stav, takže teď už nekojím vůbec. A aby toho humbuku okolo jídla nebylo málo, tak se milostpán šprajcnul a kdyby to uměl, tak utíká kdykoliv, když vidí lžičku. Takže až na výjimky je Sebastián 100% na umělém mléku (od HiPPu).
  2. Spaní do 8:00 = minulost. Aktuálně chodí junior spát kolem 19:30, na jídlo se budí jednou až dvakrát, mezi 23:00 a 4:00, a finálně vstává v půl šesté. Achjo. Noční vstávání mi až tak nevadí, ale ta rána, to je zlo…
  3. Počet zubů: 0. Už ve 12 týdnech jsme si mysleli, že první zub přijde co nevidět. Slintání, ruce v puse, bezdůvodné kňourání – to vše probíhá už minimálně tři měsíce. Zuby však stále nikde.
  4. Pokroky. Přiznám se, že moc nesleduji tabulky, kde je uvedeno, co by mělo dítě v takovém a makovém věku umět, takže těžko říct, v čem je Bastián pozadu a v čem naopak vyniká, každopádně je to následovně: otáčí se ze zad na břicho (obousměrně), na kluzkém povrchu se dokáže odstrkovat směrem vzad, dokáže si strčit palce na nohou do pusy a při pasení koníčku zvedá pánev a snaží se dávat kolena pod sebe. To mu ale dost aktivně rozmlouvám, protože bych docela nerada, aby už lezl 😀
  5. Mezi oblíbené hračky aktuálně patří žirafa Sophie ve všech možných provedeních, paní Ananasová a Květa (plyšáci z nějakého marketu) a pak všechno, co tak úplně nepatří do pusy – ovladače, telefony, notebooky, krémy a plíny (ideálně použité).

No co vám budu povídat, je to prostě radost. Přebalování a oblékání je show jako blázen, v kočárku ho to už nebaví, doma se vzteká,…

Ale ano, vím, že bude ještě hůř 🙂 I když si teď samozřejmě říkám, že lezení a chození bude vlastně vysvobození, protože si dojde pro hračky, nebudu muset nonstop drncat s kočárem a víkendy u babiček s přibývajícím věkem zvládne jak nic 🙂 Tak mi prosím neberte iluze!

Mohlo by se vám také líbit:

4 komentáře

  1. Dobrý den Kájo, včera jsem Vás viděla v Benešově.
    Moc se mi Váš blog líbí. Mám mladší holčičku než je Váš Sebík, tak na vašem blogu hledám rady, návody, útěchu i inspiraci. Tou bylo rozhodne hnízdo na spaní. Nemáte fotku jak v něm malý spinká v noci už ve starším věku?
    Mějte se krásně.

    1. Milá Kačko, to se tak hezky čte! Měla jste do mě šťouchnout 🙂 Já z Benešova pocházím a první Máj si tam nikdy nenechám ujít 🙂

      Sebík byl v hnízdě asi do necelých 7 měsíců, ale moc fotek nemám. Zkusím něco najít a kdyžtak je pošlu do mailu 🙂

      Mějte se krásně a pozdravujte malou princeznu!

  2. Teda klobouk dolů, studium + práci si při náročnějším období u miminka neumím představit. Jsou dny, kdy bych se taky do něčeho pustila, ale pak přijdou takové, kdy si k počítači sotva sednu.
    K těm příkrmům mě napadá – co takhle mu strčit něco do ruky, aby se s tím popral sám? Miminka baví, když se mohou nakrmit vlastníma rukama 🙂
    Synovi lezl první zub ven také více než 3 měsíce (stejné průvodní projevy, už už jsme čekali zub každým dnem a on pořád nikde).
    Ty pokroky vypadají prakticky tabulkově, ale ono je dobré je podle tabulek vůbec neřešit. Co se jedno dítě naučí v 6 měsících, to se jiné může naučit o 3 měsíce později a obojí je v pořádku.
    A jinak z vlastní zkušenosti můžu napsat – bude naopak líp. Lezení a chození bylo obrovský ulehčení v mnoha ohledech 🙂

    1. Čas od času je to blázinec a místo toho, abych si večer sedla k počítači a psala (ať už do práce, na blog nebo do školy), tak se rozvalim u televize a neudělám ani ň. Pak jsou ale dny, kdy je Sebík miliónovej a udělám všechno přes den zatím co o on si sám hraje 🙂

      Jinak dneska jsem mu koupila první mrkvové křupky a mají úspěch, takže asi zkusím i nějakou vařenou zeleninu ve tvaru hranolek atd. 🙂

      Jinak jsem ráda, že mi konečně někdo napsal to, s čím se ztotožňuju i já, tedy to, že dítě, které se dokáže dostat kam chce je prostě lepší 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *