Sebastián: 6 měsíců aneb Sněz kruci aspoň trochu té kaše!

Akorát jsme se s mrňousem vrátili z půlroční prohlídky, on na posezení slupnul skleničku s lososem a zhruba minutu po tom, co odložil lžičku, to zalomil v postýlce. Má to ale těžkej život 😀

Já si vzala tepláky, pofackovala byt a teď sedím u počítače a přemýšlím, co vám napíšu…

Kdo čte všechny články a sleduje i sociální sítě, tak zřejmě ví, že Sebík od 3. měsíce málo přibíral. To už se naštěstí srovnalo a prcek se může aktuálně pochlubit 69 cm a 8 100 g. Tabulky nesleduju, takže netuším, jestli to je moc nebo málo, každopádně paní doktorka byla spokojená a to je asi nejdůležitější.

Kromě vážení a měření jsme v ordinaci řešili i mrňousovo jídlo. Trochu jsem si lámala hlavu nad tím, jestli nevadí, že je Sebík v podstatě pouze na příkrmech (190g maso + zelenina denně k obědu) a umělém mléce. Naštěstí jsem byla uklidněna. Co víc bych prý chtěla!? 😀 Jí lžičkou? Jí. Sní celý příkrm? Sní. Chutná mu? Chutná. Je v pohodě? Je. Spí celou noc? Spí.

Já osobně bych teda byla klidnější, kdyby si dal alespoň jednou denně v svačině místo mléka kaši, ale když nechce, tak prostě nechce.

Ještě pár měsíců zpět jsem nechápala, proč se některé matky s těma dětma tak (s prominutím) serou. Prostě bude kaše a jestli nechceš, tak je to tvůj problém a budeš o hladu. Hahaha. Jasně. A jak to vypadá dneska?

„Sebí, bio jáhlová s banánem a domácí broskví. Mňam! Ham?!”
Pevně sevřené rty.
„Tak aspoň ochutnej, ano, zlatíčko?”
Prskání a znechucený obličej.
„Tak zkusíme krupicovou s vanilkovou příchutí, ano?”
Kaše na Sébovi, kaše na mně, kaše na židličce, kaše na zdi.
„A co rýžovou, tu by sis nedal?”
Máchání nohama, vyražená lžička z ruky, kaše všude a řev.

No co vám budu povídat, jsem prostě blbá a naivní. Když dítě nechce, tak prostě nechce. Dostane mlíko a je klid. Tohle věčné zkoušení a přemlouvání způsobí akorát to, že mám v kuchyni tunu špinavého nádobí, já jsem naštvaná a mrňous protivný. A to mi za to rozhodně nestojí. Neříkám, že to třeba 3x týdně nezkusím, jednou se to prolomit stejně musí, ale už určitě nebudu tlačit na pilu a hlavně si to nebudu vyčítat. Já můžu dělat jediné – starat se o to, aby Sebastián dostával to nejlepší. Jestli to ale chce nebo nechce jednoduše neovlivním.

I když! Co je to TO nejlepší? Bio jáhlová kaše rozmíchaná s vodou, která je sice ultra zdravá, ale smrdí až za roh, nebo radši vanilková kaše vyráběná přímo pro děti od 6. měsíce, kterou v případě neúspěchu sním i já s obrovskou chutí? Hm? Toť otázka.

Zrovna včera jsem v bio výživě koupila skvělé mrkvové a špenátové křupky a nestačila jsem se divit, jak si s nimi Sebíno poradil. Byl sice komplet zralý do pračky, ale naprosto šťastný. No a dneska jsem se u paní doktorky dozvěděla, že křupky nemají žádnou výživovou hodnotu, nezasytí a navíc prý dráždí a ucpávají trávící ústrojí, takže mu mám radši vrazit rohlík nebo piškoty. Super, další věc, kterou jsem prostě nikdy dělat nechtěla! Vždycky jsem si říkala, že moje díte do sebe rohlíky prostě cpát nebude…

17199896_410552755944651_48297463_o

No nic, dojíme ty dva pytle křupek a uvidíme 😀 A tu smradlavou kaši asi prostě vyhodim. Holt je junior celý maminka a tatínek a ta zdravá strava ho až tak nebere.

Každopádně mě nesmírně zajímá, jak to máte vy? Také jste měli nějaká očekávání? A jaká je realita? A co křupky, kupujete? 😀

Mohlo by se vám také líbit:

4 komentáře

  1. Tohle je naprosto typické 😉 Když jsem začala dávat malému kaši, tak to bylo jeden den dobrý, druhý den nic, pak jeden týden ukázkově snědeno a další týden ani lžička 😉 Skleničkové příkrmy mi ze začátku jedl ukázkově a pak přišel v 8 měsících totální bojkot. Od té doby mu doma vařím a dělám většinu jídel (zejména k obědu a večeři, snídá dál kaši) tak, aby si je mohl vzít sám do ruky. To funguje spolehlivě 🙂 O konzumaci pečiva (zejména bílých rohlíků) a cukru (piškoty, miminkovské sušenky) jsem si myslela to samé. Dopadlo to tak, že pečivo od toho 9. měsíce jí také (bílé pečivo se teda snažím omezovat).a piškoty i sušenky také občas dostane 😉

  2. Ahoj Káji, no mě po třech dětech připadá, že procházíte naprosto zdravým procesem vývoje rodičovství. No na to jaký být rodič se nedá připravit, nenastuduješ to, musíš to prožít 🙂 Já to pochopila postupně – musím upřímně říct, že to dle mého soudu zvládáš skvěle!!!!

    Pavla

  3. Úplně v kliduJá očekávala, že až se JÁ rozhodnu, že přejdu ze skleniček na domácí stravu, tak to tak bude, ale mladý pán to zatím vidí jinak. A tak stàle vařím, zkouším, vyhazuju, ale nevzdávám se! Dnes snědl domácí polívku a ještě si přidal. Radostí jsem ho umačkala, i slzu jsem uronila:) Ach ty mateřské emoce!:)Kaše mi jedl v pohodě, i ty hnusný, jsou přece kupovaný:)))

  4. Ahoj, malému je také 6 měsíců a kaši také dost odmítá a raději si dá MM. Zkouším mu dávat dudlík a když tu pusu otevře, tak mu tam ,,vrazím“ kaši. No úspěch to má pár lžiček a pak mě už prokoukne a pusu neotevře. Křupky jsme zatím nezkoušeli, protože se bojím, že spolkne větší kousek a bude se dávit. Jinak váhově si myslím, že je úplně akorát. My máme 7440g, protože jsme ted byli nemocní a týden jsme moc nepapali 🙁 tak jsme nic nepřibrali, no snad to doženeme.
    Mějte se se Sebíkem hezky 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *