Sebastián: 6 týdnů

20161016_164243

V neděli Bastík oslavil šest týdnů a je až neuvěřitelné, jak se každým dnem mění a učí novým věcem. Proto jsem se rozhodla, že se pustím do psaní mini článků o tom, jak se prcek vyvíjí – a to jak pro vás, tak pro sebe. Když totiž vidím, jak ten čas letí, tak se snažím zaznamenávat všechny drobnosti, které bych mohla zapomenout.

Jak roste?

Sebastiánovi porodní míry byly 3990 gramů a 50 centrimetrů a i když jsme zpočátku s kojením trošku bojovali, tak nakonec si to všechno sedlo a moje mléko mu bohatě stačilo k tomu, aby se hned pět dní po porodu vrátil na porodní váhu (všechna miminka první dny po porodu hubnou). 10 dní po porodu paní doktorka navážila 4250 gramů a 25 dní po porodu už 4910 gramů. Na další prohlídce jsme byli šest týdnů od porodu – na váze se ukázalo číslo 5510 gramů a na metru 58 centimetrů. Na plně kojené dítě to prý docela jde 😀 Tak snad to tak bude pokračovat i nadále.

Co dělá přes den?

Náš den začíná okolo sedmé, kdy probíhá přesun z postýlky do velké postele a ranní blbnutí s tátou. Pak následuje jídlo a ještě asi hodinka spánku (pořadí se střídá podle toho, jak velký má občan hlad). A tím končí klid a začíná testování mé kreativity a trpělivosti – pláč, smích, zaražené prdy, jídlo, spánek, poslouchání šílených ukolébavek v houpátku, hraní si pod hrazdičkou a výlety ven.

Jak probíhají noci?

Noc pro nás začíná okolo osmé koupáním. Ze začátku jsme prcka koupali v kyblíku, který je super a určitě se k němu zase brzo vrátíme, ale teď dáváme našeho plavčíka do velké vany, kde se vždycky uklidní a vyprdní. Pak přichází na řadu jídlo a hurá do postýlky – jak už jsem psala, bez kolébání, uspávání, jen s dudlíkem. Občas se sice vzpouzí a kňourá, ale to většinou vyřeší podání vyplivnutého dudlíku nebo pohlazení. První volání po kojení přichází kolem půlnoci, další mezi čtvrtou a pátou ranní a definitivní vstávačky probíhají v sedm (ale to už víte).

Co už umí?

Neřekla bych, že je nějak napřed nebo pozadu, spíš je to takové průměrné miminko, které zvládá presně to, co se píše ve všech chytrých knihách. Pomalu ale jistě začíná držet hlavu, takže se s ním lépe manipuluje. Několikrát denně ho dáváme na bříško, aby trénoval zádové svaly. S tím souvisí jedna z věcí, na kterou momentálně musíme dávat pozor. Sebastián totiž s oblibou leží s hlavičkou položenou na pravou stranu, takže mu ji ve chvílích, kdy klimbá a nevzpouzí se, otáčíme na druhou stranu (nerada bych, aby ji měl šišatou). Protože ale prcek víc a víc vnímá, tak k otáčení jeho hlavičky začíná stačit i to, když přicházíme a mluvíme z jeho levé strany. Hurá!

20161020_134058

Co se hraní týče, tak nejraději má Séba chvilky, kdy si ho položím na stehna a povídáme si. Teda povídám. Malej se zatím samozřejmě jen směje a hejká 😀 Nejraději má zběsilosti typu Paci, paci, pacičky a Jak jsi velikej? :)

Poslední dny nám však tyhle hezké chvilky trošku kazí tramble s kojením. O tom vám ale napíšu až příště, ideálně ve chvíli, kdy to celé vyřešíme a budu vám moct dát návod, jak na to, protože jde zřejmě o problém, který potká většinu maminek a z důvodu nedostatku informací to úplně zbytečně často skončí špatným svědomím a přechodem na umělou výživu.

20161017_093200

 

Mohlo by se vám také líbit:

3 komentáře

    1. Hezký den, Adélo. Je to dost nevyzpitatelné, ale čím víc si hrajeme, tím spí přes den lépe. Budí se cca v sedm ráno, ale pak se po krmení zpravidla ještě na hodinku natáhne. A potom to pokračuje stylem 2 hodinky vzhůru, hodina spánku. Pokud jsme však dlouho venku, tak je schopný spát třeba 4 hodiny v kuse. Kočárek miluje :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *