Sebastiánův jídelníček ve 13 měsících | O soli, batolecím mléku i boji s ovocem a zeleninou

Už je to nějaký ten pátek, co má Sebastián za sebou roční prohlídku. Kromě toho, že na ní padly dvě očekávané cifry, tedy 10 kg a 78 cm, a proběhlo očkování, jsme se s klukem také dozvěděli, že už není nutné přehnaně pečlivě kontrolovat, co prcek pozře, protože sůl je dle naší pediatričky od dvanáctého měsíce povolena.

Pro některé rodiče by to možná znamenalo konec speciálního vyvařování a kupování příkrmů, velkou úsporu peněz i času a mnohem menší nervy při přemýšlením nad batolecím jídelníčkem. Já jsem tuhle novinku elegantně odkývala, poděkovala jsem a namířila si to do drogerie pro dětské příkrmy bez soli.

Nedávno jsem v Lidovkách četla rozhovor s jedním z předních expertů na výživu, konkrétně s Petrem Tláskalem, který upozorňoval na velkou spoustu nedostatků v jídelníčcích českých dětí, přílišné množství soli však bylo hned v titulku článku.

Kromě soli se pan Tláskal v článku věnoval také několika výživovým tabu, které jsou v naši republice zakořeněná. Z generace na generaci se prý traduje, že by se kojenci i batolata měla vyhýbat lepku a hovězímu masu. Opak je však prý pravdou.

Mimo to také zmiňoval, že by se rodiče měli starat nejen o to, co děti nesmí, ale také ve velké míře o přísun látek, které dětem vyrůstajícím v dnešní době často překvapivě chybí – vitamin D, esenciální aminokyseliny, železo a vápník.

Dostatečný přísun vápníku a železa je v období růstu naprosto nutný. Mnoho rodičů se však nevědomky dopouští toho, že svým dětem výživu potřebnou pro správný vývoj kostí odepírá. A nemyslete si, i já jsem byla chvíli jedním z nich. Měla jsem pocit, že musím dělat všechno pro to, aby Sebastián dostával mléko jen v postýlce – tedy ráno a večer. Kaše, příkrmy, ovoce i zeleninu  jsem do něj cpala horem dolem. Lahev jednoduše nepřicházela v úvahu. Ani nevím proč, ale mléko přes den jsem brala jako osobní zklamání. Měla jsem dojem, že mléko je pro mimina a skoro roční kluk má jíst hlavně lžičkou. Díky lidem z Klubu maminek jsem se však dozvěděla, že to je obrovský mýtus. Děti od jednoho roku do tři let by měly vypít alespoň 330 ml batolecího mléka denně. Co se přísunu vápníku týče, tak postačí i mléko kravské, avšak obsah železa a dalších živit je nesrovnatelný – viz. tento graf.

Mimochodem, velké množství železa obsahuje i mnoho maminkami opomíjené hovězí maso!

Dál se rozhovor ubíral směrem k cukrům a sladkostem, ale o tom třeba zase příště. Rozepsala jsem se tu jako nějaký odborník 😀 To ale samozřejmě nejsem, jsem jenom máma, co se snaží brát svůj mateřský job seriózně, ostatně tak jako všechny matky, tak ne, že si mě budete dobírat nebo mě nachytávat na nějakých nesrovnalostech! 🙂

Ale zpět k věci. Chtěla jsem vám hlavně napsat, jak je to u nás aktuálně po té praktické stránce. Nic se nezměnilo, stále nevařím, Sebastiánovi ode mě totiž nechutná. Jedeme na vlně příkrmů ve skleničkách, což mě vlastně baví. Líbí se mi ta pestrost. Jednou jsou to makaróny s dušeným vepřovým, jindy rizoto s treskou nebo třeba aktuálně nejoblíbenější těstoviny s dýní a kuřetem. A jelikož žádný z dětských příkrmů neobsahuje sůl, tak nemusíme řešit, když si Sebastián dá čas od času dospělácké jídlo v restauraci. Jakmile je totiž to naše mimino ve víru velkoměsta, tak rázem zapomíná na to, že mu vadí větší kusy a že nerad kouše 🙂

Snídaně a svačiny řešíme pomocí pečiva s máslem a se sýrem i různých smetánků, ovocných přesnídávek, jogurtů a kapsiček. Aktuálně vede lesní ovoce s jogurtem a ovocná kaše s křupinkami 😀

20171006_093512-01

Mimo to se snažím dohnat jeden svůj přeslap. Dlouho jsem otálela se svačinami v podobě syrové zeleniny a ovoce a Sebastián tak na nějaké kousky jablka k svačině z vysoka kašle. Jablko si vezme, vesele ho kouše, ale nic nepolyká, všechno záludně vyplive všude po bytě. Banán absolutně odmítá, broskve, hrušky a mandarinky taky. Sem tam sní alespoň mrkev a hroznové víno plus borůvky. Ale pracujeme na tom! Nějaké tipy?

A jako poslední je tu pitný režim. Voda jede ve velkém, hlavně od chvíle, co prcek pochopil, jak pít brčkem. Lahev má neustále k dispozici a chodí se napít sám. A co se mléka týče, tak jsem po roce přešli z kojeneckého fermentovaného mléka od Hami na batolecí Hami. Měla jsem z toho trochu obavu, bála jsem se, jestli nebude malému bez fermentovaného mléka ouvej, ale nezpozorovala jsem jediný problém. Ač nové mléko nechutná stejně jako to předchozí, tedy po jogurtu, neměl s ním Sebík žádný problém.

A jaký jídelníček má váš prcek? Je něco, na co dáváte extrémní pozor nebo jste prostě jen rádi, když miminu chutná?

Mohlo by se vám také líbit:

5 komentářů

  1. Já malé od doby, co začala projevovat zájem o jídlo (cca 4.5m) dávám vše do ruky. A začala třeba salátovou okurkou a jablíčkem 🙂 Má skoro 10m a umí si sníst vše. Jinak lepek jsem třeba neprožívala – má Mudra mě do něj nutila už od ukončeného 4.m – malá jej poprvé nakonec (pro mě zcela nedobrovolně) ochutnala na horách kdy jí o 8m starší neteř dala rohlík a malá ochotně otevřela pusu a kousala 😀 (pokračovalo to sušenkou a koláčem, ale to jsem už zarazila 😀 ). Co se soli týče – jelikož nevařím a jí to, co má naservírováno a bere si jídlo sama, tak ani se ke slanému moc nemá jak dostat. Já sama si alespoń vařím zdravěji (nikdy nevím, kdy mi malá bude chtít něco ukrást z talíře) 🙂
    A ostatní – stále z 95% kojím, takže si myslím, že jelikož je spokojené usměvavé mimino, tak jí nic nechybí a o lékařích a jejich doporučeních si myslím své (dle Mudry od 6.měsíce kojím kojeneckou vodu 😀 )

  2. Jablko občas nacházím po bytě ještě teď (20m), ale ne že by ho nejedl vůbec, jen se takto u některých druhů zbavuje šlupek 😀 K soli mám podobný přístup, do roku a půl jsem mu vařila zcela bez soli, teď přidám sem tam špetku. Podle mě do sebe více než dost soli dostane v pečivu, v kupované lučině, tvrdých sýrech a šunce. Jinak mám doma naštěstí jedlíka, který jí de facto všechno, od 8m jedeme BLW (jídlo na velké kousky do ruky, aby si sám ukousl, kolik zvládne), takže skleniček jsem se naštěstí zbavila po 2 měsících od začátku příkrmů 🙂 Já si u malého dávám extrémní pozor na cukry, protože třeba v kupovaných jogurtech je jich až nechutné množství, i když se tváří jako vhodné i pro ty nejmenší.

  3. Super článek. Já mám stejný přístup k soli. Naše pediatra tvrdila, že sůl je od roku ok, ale moc se mi to nezdá. Někde jsem zase slyšela, že raději do 3 let bez soli. Sem tam něco lehce osolím, třeba brambory bez soli jsou fakt hnus. Já už od roku začala vařit. Nejdřív nechtěl vůbec moje, jen skleničky, ale pak zase pro změnu vůbec skleničky. K tomu se váže jeden trochu problém, že se z něj stává nedobrovolný vegetarián. Já nejím maso a kromě ryb a občas pečenýho kuřete mu nic uvařit nedokážu. Takže maso jí jen venku anebo šunku apod. S ovocem jsem taky zaspala dobu, ale dnes si už občas dá meloun, banán, od cizích i to jabko, ale jde to pomalu. Dělá, že nemá zuby a pak to taky nacházím různě po bytě:)))

    1. Ahoj Žanet. Já se také spíše přikláním k variantě do 3 let bez soli. Dává mi to pak svobodu v restauracích i u babiček, kde může dostat bez výčitek naše jídlo. Jednou za čas se to přece ztratí 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *