Svatební přípravy | 4 měsíce do dne D!

Do svatby zbývají necelé 4 měsíce a já vlastně nemám do čeho píchnout. Hektické chvilky jsou ty tam a já jedu konečně na relativně klidné vlně. Vše ze mě spadlo ve chvíli, kdy jsme rozdali většinu pozvánek a guest list se začal plnit fajfkami značícími, že lidé dorazí.

Ale vezměme to zase krok po kroku. Když se podíváme na seznam úkolů, zmizelo docela dost křížků. Jedním z nich je křížek u oddávajícího. To byl trošku trabl a vlastně to stále ještě nemáme dořešené na 100%, troufám si však říct, že to nejhorší máme za sebou. S velkou pomocí našich přátel jsme nakonec mohli vynechat verzi s církevním obřadem. Ač jsem se u několika církevních sňatků úplně cizích lidí dojala k slzám, nakonec jsem se s klukem shodla, že to není to, po čem toužíme.

Pokud byste však chtěli tip na církevního oddávajícího, který ochotně oddá i nevěřící (nepokřtěné) jedince, jsem vám k službám. Mám takových lidí plný telefonní seznam. Nejpřívětivější mi přišli evangelíci a unitáři. Místo sezení na faře vás bez problému pozvou na kafe nebo na pivo, nemají problém přijet přes půl republiky a při řešení obsahu jejich řeči při obřadu jsou velmi benevolentní.

Upřímně doufám, že jsem se teď nikoho nedotkla. Jsem absolutní neznaboh a celý tento proces s církevním obřadem jsem brala čistě jako poptávku služby. Při prvním telefonátu jsem se dost styděla říct svůj požadavek, tedy to, že v den naší svatby neoddává matrika, proto hledám náhradní řešení pro snoubence, kteří nejsou křtění a jsou absolutně nevěřící. Brzy jsem se však otrkala. Zjistila jsem totiž, že unitáři i evangelíci jsou na to zvyklí. Na nic moc se neptají, kouknou se do diáře a když mají volno, řeknete jim místo, čas, zeptáte se na cenu a domluvíte se na první (a často i poslední) schůzce.

Nyní se přesuňme k fotografovi. Ač to možná nevypadá, nejsem velký blázen do pózování a focení a i když mám z nějaké akce tisíc fotek, zamiluju si jich pět až deset a zbytek klidně smažu. Proto jsme se rozhodli, že o focení svatby požádáme našeho kamaráda, pro kterého je focení hobby. A podobně to máme i s videem, s tím rozdílem, že kamarád, který nám bude svatbu natáčet, je profík. Určitě se ale budeme cítit lépe, když s kolem nás bude celý den motat známá tvář a ne člověk, kterého uvidíme podruhé v životě.

A aby toho nebylo málo, tak ani DJ nemáme! Zato máme super kamarády, kteří si na svatbu přivezou svou profi výbavu, kterou zkombinujeme s iPadem se Spotify, kde budou vytvořené playlisty na celý den i celou noc. Jak to dopadne v praxi nevíme, ale ticho na naší svatbě určitě nebude. Když bude nejhůř, tak začnou po pár Bacardi zpívat mé drahé tety…

Koukám, že to beru nějak chaoticky. Snad se nezlobíte. Nyní přichází na řadu vizážistka. Líčit i česat mě bude jedna slečna. Zkoušku máme naplánovanou zhruba měsíc před svatbou a proběhne u nás doma, což je absolutně super a v den svatby za mnou přijede až na místo obřadu. Už se úplně vidím v županu, se skleničkou prosecca v ruce, nervózní jako blázen… 🙂

Co se květin týče, tak kytici pro mě, pro maminky, pro svědkyni a pro družičky + květiny do klopy má na starosti profesionálka. Květinové dekorace na obřad a na stoly budu řešit sama. Pevně doufám, že to nakonec nebude každý pes jiná ves.

Další na seznamu jsou pozvánky. Ty už jsou hotové, vytisknuté a z velké části i rozdané. Nesou se v dost jednoduchém duchu a obsahují pouze naše jména, termín a místo svatby a adresu svatebního webu, kde se hosté dozví veškeré další informace a kde je také návod, jak potvrdit účast a zarezervovat si ubytování. Ač mám zkušenosti hned z několika servery, které vás za několik stovek poskytnou jejich doménu a šablony webu, mně se nejvíce osvědčilo registrovat si vlastní (originální) doménu. Na active24.cz nás vyšla na asi 200 Kč/rok a navíc jsme na rok zdarma dostali redakční systém, web v rozsahu tří stánek, 120 grafických šablon a prostor 25 MB, což nám bez problému postačilo.

Další na seznamu jsou šaty. Ty jsem sehnala relativně rychle. Z prvního svatebního salónu jsem odcházela s pocitem, že asi asi vážně vdám v tutu sukni a tílku. Všechny šaty mi připadaly neforemné, těžké a neskutečně mě omezovaly v pohybu. Napodruhé jsem však už našla salón, kde jsem hned při první zkoušce podepsala zápůjční smlouvu. Pokud si brousíte zuby na šaty netradičních střihů, barev nebo na šaty s výjimečným zdobením, zkuste stejně jako já pražský salon White Day!

K milým povinnostem při zařizování svatby podle mě patří i výběr prstýnků. Přijde mi to dokonce tak důležité, že jsem o tom napsala celý jeden příspěvek. Těším se na to jako blázen. Na doporučení kamaráda, který se v prstýnkovém průmyslu pohybuje spousty let, ale ještě počkáme. V zimě má totiž prý člověk výrazně užší prsty, takže kdybychom si prstýnky vybrali už teď, mohly by nám být v létě těsné.

A baví mě i plánování dekorací. Nechci za to ale utratit desetitisíce, proto hledám levné varianty váz i svícnů, které v případě rozbití neobrečím. Zavařovačky jsou klasika. Aktuálně mám v hlavně ale ještě něco trošku jiného, tak mi držte palce, ať to dopadne 🙂

Dalším bodem na seznamu je svatební menu. Zvolili jsme si variantu společné polévky a rautu, který už máme více méně sestavený, aktuálně dolaďujeme detaily a na poslední chvíli si budeme upřesňovat počty hostů.

Klukův oblek – to je věc, která jde mimo mě. Prý to má podchycené, tak se těším!

Hudbu, myšleno skladby na příchod k oltáři, už asi zřejmě máme. Respektive kluk jí má vybranou na 100%, já stále váhám. A mám pocit, že ještě v den svatby nebudu mít vybranou finální variantu.

A na závěr zasedací pořádek, to už bude jen třešnička na dortu. Nemám nervy na to, abych ho 1000x předělávala, proto to nechám na poslední chvíli.

Jo houby na závěr! Já úplně zapomněla na svatební dort a koláčky! No nic, to teda pořeším a dám vědět v některém z dalších článků. Dort by měl být jednoduchý, ne úplně naháč, ale ani ne s fondánem. Ideálně korpus potažený bílým krémem a dozdobený květinami. Takže pokud znáte nějakou boží cukrářku z Prahy, dejte mi určitě vědět! Děkuju!

Mohlo by se vám také líbit:

3 komentáře

  1. Ahoj,
    můžu se zeptat na zkušenost s obsluhou ve White Day? Salón se mi moc líbí (už kolem něj rok chodím a vždycky slintám nadšením), ale na netu jsem se dočetla, že tam obsluhují vietnamky, které nerozumí pořádně česhy, a že je dokonce nutili brát si na vybírání šatů rukavice… Co je na tom pravdy? Chci si užít hezký den s mamkou a babičkou a nerada bych si to pokazila 🙂

    1. Ahoj Zuzko. Při prohlížení šatů musíš mít opravdu rukavice. Já osobně jsem v tom neviděla problém, bylo mi vysvětleno, že většina šatů je ušita z opravdu drahých látek a časté „ošmatávání“ jim nesvědčí. Brala jsem to jako vstřícný krok vůči nevěstám, které díky tomu dostanou šaty v opravdu top stavu. Co se týče personálu, tak ani mě neobsluhovala Češka, ale k žádnému komunikačnímu bloku nedošlo. Vyhovovalo mi, že je salón malinký (pro jednu nevěstu) a nemusím se rychle svlékat ze šatů, která si chce vyzkoušet i nevěsta vedle v kabince (zážitek z jiného salónu) 🙂

  2. Ahoj, svatbu jsme planovali pul roku předem. Meli jsme stejný problém s oddavajicim, nakonec jsme se vzali v patek v civilu na urade s rodinou a v sobotu byla svatba se vsim vsudy a ‚oddal‘ nas kamarad. dekorace jsem samozřejme resila, aby ladila kytice s vyzdobou stolu, ale zpetne bych to k sobe vubec neladila. Stoly byly totiz modro zlute a kytice jen zluta-a zluta neni moje nej barva. na stolech byly chryzantémy z Lidlu, 2kytice rozstrihane v zavarovackach s krajkou. Hodně jsme si ale vyhrali se svatebnim letakem, v nem byla sifra a hledal se poklad, delali jsme souteze pro svatebcany-netradicni, inspirace z netu nam nevyhovovala. Hudba na první tanec uz byla za poslední kapkou vseho reseni, vybrala jsem Dreamer od Ozzyho, protoze me napadl jako prvni a uz jsem neměla silu to resit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *