Pojďme se vrátit ještě trochu dál v čase. Kdybych začala psát o pozitivním těhotenském testu a první kontrole u gynekologa, kus příběhu by chyběl. Asi ne vám, ale mně později ano. Čas od času si články na blogu pročítám a vzpomínám. A také zjišťuju, že jsem hlava děravá a hodně rychle zapomínám nejen ošklivé zážitky, ale i vzpomínky, které se v daný okamžik snažím zapamatovat navěky.

Lukáš chtěl druhé dítě dříve než já. A s každým mým váhavým „ještě počkejme“ přicházelo tisíc důvodů, proč včera bylo pozdě. Nakonec však vzal rozum do hrsti a všechny mé praktické argumenty promyslel, pokrčil rameny a nechal to být. No dobrá, přiznávám, občas jsem vařila z vody, plkala blbosti a získávala tak čas pro to, abych si sama srovnala v hlavě, jestli už, nebo raději ještě ne.