Dneska jsme s prckem překročili startovní čáru 25. týdne, proto asi není od věci shrnout to, co se dělo do teď. Co se článků o průběhu těhotenství, tak jsem trochu ostuda. Naposledy jsem pro vás napsala #pregnant: 19. týden. A za to se omlouvám! Na druhou stranu je to skvělý důkaz toho, že druhý trimestr je fakt pohoda.
Přesně před měsícem (to je ale načasování) jsem psala o tom, jestli bych radši holku nebo kluka: Dilema: Holka nebo kluk?
A i budoucí táta se o tom rozpovídal: Budoucí táta bloguje: Část první
Teď už jsou však veškeré úvahy zbytečné! Pan doktor nám totiž včera sdělil verdikt.
Ještě jsem pro vás nenapsala ani příspěvek o 19. týdnu a už jsme v půlce dvacátého. Je to fakt fofr! Na rozdíl od prvního trimestru mám spoustu energie. Těžko říct, jestli za to může fáze těhotenství, nebo to krásné počasí, ale každopádně je to fajn.
Kluk: DERBY! DERBY! DERBY!
Většinu holek, které jsou těhotné poprvé, strhne vlna stresu a nadšení. A přesně proto často včas nezareagují na rady a tipy zkušenějších žen, které jim hustí do hlavy, co všechno je načase udělat. Já jsem naštěstí měla 100x denně na drátě svojí mamku, která mi nedala nejmenší prostor pro jakékoliv zaváhání 😀
A i když jsem na ní byla před pár týdny neskutečně protivná, tak teď jsem jí nejvíc vděčná! Díky ní mi totiž nic důležitého neuniklo. Pokud ale patříte mezi tvrdohlavé jedince, kteří si ani tu sebelépe myšlenou radu nevezmou k srdci, nebo nemáte v okolí nikoho, kdo by vám poradil, tak si přečtěte desatero věcí, na které je podle mě dobré na začátku těhotenství myslet.
V článku #pregnant: První pocity, testy a ultrazvuk jsem se rozepsala pouze o dosavadních zkušenostech s lékařskou péčí a o strachu o Fazoli. K řešení finanční situace ani obav ze školy jsem se nedostala. Protože mi ale přišlo několik stížností na neúplnost článku, tak tady je tedy pokračování…
Po tom, co jsem zjistila, že jsem, jak se říká, ,,v tom”, mě zavalil pocit paniky a stres. Nervy z toho, že nezvládnu v červnu dodělat školu a zklamu celou rodinu, obavy z finanční situace i strach o prcka, který v prvních týdnech vývoje ochutnal hned několik druhů alkoholu po litrech.
Nakonec jsem ale zvládla zachovat alespoň v rámci možností chladnou hlavu a začala jsem jednat.
To, že se něco děje, jsem poznala na konci prosince 2015 na horách. Běžně jde o těžce kalící týden. Je to prostě jedna velká horská diskotéka – svařáky, vodka, koulování, bobování. Letos to ale bylo jinak! Prvních pár dní jsem se snažila držet tempo a exovat drinky a piva stejně jako ostatní, ale dost rychle mi docházely síly. Mojí nejoblíbenější aktivitou byl spánek a dokonce ani hlad mě nedokázal vytáhnout z postele.
Vítejte u mě na blogu. Už nějaký ten pátek jsem zvažovala, že se pustím do sdílení fotek, tipů i příběhů, ale nedokázala jsem se odhodlat. Jelikož pracuji jako redaktorka lifestylového časopisu, tak jsme měla pocit, že nedokážu psát v práci i doma ve svém volnu.
Celé to nakonec odstartovala jedna dost významná životní událost – těhotenství. Začala jsem zjišťovat, že trávím spoustu času zjišťováním a googlováním všemožných informací a bylo mi líto, že je s nikým nesdílím.