Akorát jsme se s mrňousem vrátili z půlroční prohlídky, on na posezení slupnul skleničku s lososem a zhruba minutu po tom, co odložil lžičku, to zalomil v postýlce. Má to ale těžkej život 😀
Já si vzala tepláky, pofackovala byt a teď sedím u počítače a přemýšlím, co vám napíšu…
„Až porodím, tak…”
Tuhle větu jsem řekla snad tisíckrát. Plánovala jsem si, jaké to bude být máma. A přesně jsem věděla, že budu taková a maková. Vyrovnaná, klidná, hezká, dobře naladěná. A ono ho***. Pardon. Jinak to fakt říct nejde. Všechno se otočilo o 180°. I když abych jen nemeldovala, tak musím říct, že se to pomalu, ale jistě, vrací k normálu. Kluka už po práci čas od času vítá moje usměvavé já a ne zombie v noční košili durch od mlíka 🙂
Už několikrát jsem na Instagramu zmiňovala, že nejsem zrovna velkým příznivcem mama gangů a kočárkových průvodů. V pátek jsem však zjistila, že bych asi neměla odsuzovat něco, co jsem nikdy nevyzkoušela…
Focení dětí v košíkách, bedýnkách a chlupatých dekách – to je něco, co absolvují téměř všichni rodiče novorozenců. A ani my nebudeme výjimka.
Přesně před měsícem (to je ale načasování) jsem psala o tom, jestli bych radši holku nebo kluka: Dilema: Holka nebo kluk?
A i budoucí táta se o tom rozpovídal: Budoucí táta bloguje: Část první
Teď už jsou však veškeré úvahy zbytečné! Pan doktor nám totiž včera sdělil verdikt.