Konečně jsme se dočkali – šestinedělí je za námi! Nás, tedy mě, kluka ani Sebastiána, to sice nijak neomezovalo – chodili jsme ven, na nákupy, zvali jsme si domu návštěvy a vyráželi jsem na výlety, ale v našem okolí se sem tam našel někdo, kdo si neodpustil nějakou rejpavou poznámku o tom, že je Séba přece ještě hrozně maličký, a že bychom se měli krotit, takže jsem ráda, že už máme tohle ošemetné období za sebou.